David Greger: Koho znevýhodní jeden termín přijímacích zkoušek na střední školy?

Nevíme, data má jen CERMAT a jeho analýzy neposkytují na tuto otázku odpověď.

Koho znevýhodní jeden termín přijímaček na střední školy? Díky analýzám CERMATu víme jen jedno – mnoho uchazečů bude mít horší skór, než kdyby měli možnost dvou termínů. Nic ale nevíme o tom, jaký typ uchazečů to poškodí více. Přitom Cermat data má, jen je sám dostatečně neanalyzuje, nevytěžuje. To bychom mu mohli odpustit, kdyby data sdílel v podobě, která by umožnila jiným je analyzovat. Naznačuji zde, v jaké podobě bychom data potřebovali a co bychom z nich mohli vyčíst. Blog končí otázkou – Šlo by přijímat žáky na střední školy i bez výsledků testů? Zkuste si sami odpovědět.

SHRNUTÍ

Část 1. Ze zpráv Cermatu víme, že 83 % uchazečů 9. ročníků ZŠ o maturitní obory se účastnila v minulém roce obou termínů přijímacích zkoušek. Z nich pouze malá část (8 % v českém jazyce a 6 % žáků v matematice) měla stejný výsledek. Většině tedy pomohly dva termíny přijímaček k lepšímu výsledku. Bohužel nevíme nic více o velikosti zlepšení, o tom, kterým skupinám nejvíce dva termíny pomohly apod.

Část 2. Cermat sice již zveřejnil data z přijímacích zkoušek v anonymizované podobě, nicméně tak okleštěná, že neumožňují žádné smysluplné analýzy. Abychom mohli odpovědět na otázky jak velký problém představuje omezení přijímaček na jeden termín a kterým skupinám žáků to spíše uškodí, stačí přitom dodat jen pár informací (podrobněji v 2. části). Přitom data zůstanou stále anonymní, bezpečná a ani Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) nemohou vadit.

Část 3. Malý úvod o tom, že všechny testy (podobně jako „testy na koronavirus“) pracují s určitou chybou měření. Podobně i testy z přijímaček mají chybu a je třeba se o ní bavit a snažit se ji minimalizovat. Je třeba kontrolovat, zda testy neznevýhodňují nějaké skupiny žáků, zda jsou fér. Je důležité připomínat, že hranice přijetí nepřijetí (tzv. cut-off score) je často problematická a zatížená největší chybou a že rozhodování o žákově budoucnosti nemá být založeno jen na výsledku jednoho testu. Zároveň však zde upozorňuji, že případná konstruktivní oponentura testů na základě analýzy dat může vést jen ke zdokonalení testů. Zda vůbec používat testy k přijímání na střední školy je diskuse obecnější, ale také potřebná! Možná to jde i zcela bez testů, jak tomu ostatně v některých zemích je (o tom bude jiný navazující blog).

Část 4. Upozorňuji, že CERMAT navrhoval omezit přijímací zkoušky na jeden termín již ve zprávě z jednotných přijímacích zkoušek v minulém roce, již před vypuknutím pandemie. MŠMT dementovalo, že by plánovalo i v budoucnu omezit přijímací zkoušky na jeden termín, na čemž je nutné trvat. Je však zároveň dobré odpovědět, zda je vše zajištěno pro hladký průběh i v roce 2021 a dalších letech, případně plánovat nějaké změny v harmonogramu, jak navrhuje Cermat. Úvahy o omezení testování jen na jeden termín nemohu podpořit. To už se vyplatí hledat zcela jiný způsob přijímání žáků, klidně i bez testů a vést obecnější diskusi, jak vůbec přijímání v ČR vypadá a zda je to tak správně (i o tom v navazujícím budoucím blogu).

Článek vyšel na blogu Davida Gregera Vzdělávací politika, kde také naleznete jeho celé znění. Publikujeme s autorovým laskavým svolením.