Fungování žákovských parlamentů ve Finsku

Elsa Mikkola – šestnáctiletá aktivní středoškolačka, která je předsedkyní žákovského parlamentu ve městě Kellekosi a zároveň se věnuje zapojení mladých lidí do krajských aktivit v regionu Tuusula. Během exkurze s programem Učitel naživo jsem si s ní popovídal o fungování žákovských parlamentů, finském vzdělávacím systému, který hodnotila z pohledu teenagera, a také jejím názoru na učitele, se kterými se setkala.

Elso, co tě vede k tomu, být aktivní v samosprávě?

Už dlouho se zajímám o politiku. Podle mě je důležité, aby se mladí lidé zapojili do procesu rozhodování a aby byl jejich hlas slyšet nejen za zavřenými dveřmi škol, ale i ve společnosti. Proto také působím jako předsedkyně žákovského parlamentu na své střední škole a jako místopředsedkyně rady mládeže v našem regionu – obě to jsou dobré cesty naučit se “v tom chodit” a získat vliv. 

A máš k tomu všemu i nějaké mimoškolní aktivity?

Ano, v regionální radě mládeže zároveň organizujeme různé druhy akcí pro mládež. Máme tu také národní organizace rad mládeže a středoškoláků, které organizují mnoho setkání a školení. To je skvělý způsob, jak trávit čas a poznávat nové lidi. Kromě toho také ráda kreslím, maluji a věnuji se dobrovolnickým aktivitám s dětmi.

Co tvoje další plány do budoucna? 

Příští rok se chystám do Francie na výměnný pobyt. Jsem z toho nadšená (a trochu se popravdě bojím)!

Po škole bych pak chtěla jít buď studovat politiku a sociální vědy, nebo se vydat na dráhu učitelky. Je to klišé, ale doufám, že mohu udělat ze světa lepší místo k životu. Chci cestovat, poznat cizí země a lidi v nich, jejich kulturu a třeba pracovat na mezinárodní úrovni. Možná ze mě bude politička

O finském školství se ve světě často mluví jako o jednom z nejlepších, souhlasíš? Nebo jak to vidíš ty?

Vím, že se říká, že vzdělávání ve Finsku je na dobré úrovni a souhlasím s tím. Naši učitelé jsou profesionálové a rozdíly mezi kvalitou škol jsou poměrně malé. I díky tomu je většina škol veřejných a velmi malé procento je soukromých. Zároveň máme, hlavně jako starší žáci, zpravidla hodně příležitostí ovlivnit život ve škole a průběh svého studia.

Mohla bys to blíže popsat? Jaké příležitosti to jsou?

Finský vzdělávací systém klade důraz na samostatnost a zodpovědnost žáka za jeho proces učení. Je tu určitý nutný a nepodkročitelný základ, ale pokud je pro žáka těžké této mety dosáhnout, je tu spoustu možností podpory ze strany učitelů a ostatních a učitelé mají zpravidla čas si na věci sednout a probrat je. Je podle mě fantastické, že žáci mají velkou svobodu, ale také se od nich očekává zodpovědnost za vlastní učení. Studium je různorodé, je mnoho způsobů aktivit ve školách, jejichž cílem je rozvinout silné stránky každého jednotlivce. Žáci jsou také vedení k tomu, aby dávali najevo svůj pohled na věc.

Mohla bys popsat fungování parlamentu na vaší škole, v tvém regionu a ve Finsku? Existuje nějaký návod, jak podporovat školní parlamenty?

V Tuusule a obecně na finských školách mají žáci mnoho dobrých příležitostí k zapojení se do života školy a k jeho ovlivnění. Vždycky to ale záleží nejvíc na tom, jak jsou sami žáci aktivní. Školy dávají prostor k mnoha různým typům aktivit, které mohou žákovské parlamenty organizovat. Někdy nejsou tyto aktivity tolik viditelné, třeba když se žáci soustředí více na komunikaci s učiteli a vedením, ale jindy zase směřují své síly k pořádání různých her, tematických akcí, nebo školních kiosků. Proaktivita žáků a jejich nápady jsou většinou přijímány s povděkem.

Jsou i další možnosti pro aktivní zapojení žáků do života školy?

Určitě, školní parlamenty nejsou jedinou možností, jak mohou žáci projevit svůj názor. Na některých školách je běžné, že žáci navštěvují pedagogické rady. Jsou tu také různé zájmové skupiny žáků, které se snaží ovlivnit život školy z různých úhlů pohledu. Třeba Tutoři, hnutí Finské školy v pohybu a další.  

Co je hnutí Finské školy v pohybu?

Je to národní program pro podporu pohybově aktivní kultury ve školách. Organizují mnoho různých akcí – víc sportu o přestávkách, víc pohybové aktivity při hodinách, zakládání sportovních klubů pro žáky. Na naší škole jsme utvořili pracovní skupinu, která podporuje zapojení nových sportovních aktivit do školy a také pomáhá s nákupem sportovního vybavení. Jsou různé cesty jak mohou školy nakopnout aktivitu žáků a také je to zakotveno ve školském zákoně – že žáci mají mít možnost ovlivnit život školy. Je samozřejmě otázka, jestli nám to jde dobře a já si myslím, že tady ve Finsku se nám to skutečně poměrně dobře daří.

Jak funguje váš volební systém? Je to jednotný systém, nebo si to každá škola řeší po svém?

Neexistují jednotná pravidla jak volit do školních parlamentů, takže ano, na různých školách to funguje různě. Někde si každá třída vybírá svého zástupce do parlamentu, jinde volí zástupce celá škola ze všech ročníků. Jinde probíhá hlasování jako velká slavnost, ke které jsou všichni přizváni, jinde má zájem třeba méně žáků, a tak jsou přizváni ke spolupráci všichni.

Na některých školách, což alespoň zatím není pravidlem, je každý žák členem nějakého týmu, nějaké pracovní skupiny, kde má každý tým svou oblast zájmu a zodpovědnosti. Systém pak umožňuje zapojení z různých stran a různými cestami – také to, že každý udělá trochu. Není to tak, že by někteří nedělali nic a jiní byli zavalení. Předseda každého týmu je pak člen parlamentu, který zastupuje celou školu.

A na vaší škole je to tedy jak?

Na naší škole se systém měnil v závislosti na aktivitě několika učitelů a několika výrazných zástupců dřívějších parlamentů. Většinou to funguje tak, že učitelé na začátku roku řeknou žákům o parlamentu a dřívější členové vysvětlují ostatním, co školní parlament dělá a proč by se měli zapojit. Někdy volby jsou a někdy ne, záleží to na počtu zájemců.

Co zapojení žáků do řízení mimo žákovské parlamenty? Pracuje se i s tím?

Občas se úředníci z různých tematických oblastí ptají školních parlamentů na názor na některou konkrétní věc – většinou to jsou otázky zaměřené na život školy. Měli jsme se takto vyjádřit například ke studii pro nový školní dvůr, nebo pro organizaci prázdnin. 

Pokud se ale bavíme o procesu rozhodování a zapojení žáků do něj na úrovni regionální samosprávy, pak nejsou žákovské parlamenty běžnou cestou, kudy se mladí zapojí. Pokud členové žákovského parlamentu chtějí, mohou se účastnit setkání s politiky a úředníky a zde prezentovat svůj názor, ale většinou se žáci zaměřují spíš na práci na své škole.

A co tedy vyšší úroveň, než je ta školní?

Jasně, možností pro zapojení je víc. Už na začátku jsem mluvila o radách mládeže, které jsou součástí politického systému v regionu a cestou, jak se můžeme zapojit. Členové rad jsou voleni ze všech mladých z regionu, takže mohou působit v některém parlamentu ve škole, ale zároveň i úplně jinde. Žákovské parlamenty a členové rad spolu sdílí pohledy a čile komunikují. Členové rad mládeže mají svá vlastní setkání, navštěvují setkání úřadů a komisí v regionu a přinášejí do rozhodovacího procesu hlas mladých.

Kolik žáků má zájem o práci školního parlamentu?

Celkově je většinou 10 členů parlamentu. Řekla bych, že zájem žáků se odvíjí hodně od toho, jaké je klima školy a jak je zde parlament aktivní. U nás to bylo hodně různorodé v průběhu let, ale čím víc mají žáci potřebu něco říct a mají šanci být vyslyšeni, tím víc se zajímají o parlament. Je velký rozdíl, pokud cítí podporu od učitelů a spolužáků! Na mé střední, která má kolem 100 žáků, bylo nominováno stejně kandidátů do parlamentu, jako na střední mého kamaráda, kde je 1000 žáků. Záleží také na tom, jak vážně učitelé tyto volby berou. Třeba na mé základce byly volby organizovány učiteli. Na některých, hlavně větších středních, školách jsou volby velkou událostí s desítkami kandidátů.

Co učitelé? Jak se dívají na žákovský parlament? Spolupracují s ním nějak?

Většinou jsou vybraní konkrétní učitelé, kteří jsou k ruce žákovskému parlamentu. Je to část jejich práce, aby se účastnili setkání parlamentu a dávali nám praktické rady. Já bych řekla, že drtivá většina z nich má o věc skutečný zájem, ale někdy mají učitelé prostě hodně jiných starostí a to pak samozřejmě také ovlivní jejich zapojení do fungování parlamentu. Ideální nastavení je takové, kdy je učitel k dispozici ve chvíli, kdy to žáci potřebují, ale většina nápadů jde od žáků a většina organizace leží na žácích.

Jaký je tvůj pohled na učitele a jejich zapojení do žákovského parlamentu?

Můj názor je, že není tak důležité, co konkrétně učitelé dělají, ale víc to, jaké je klima školy a zda v něm učitelé oceňují a podporují aktivitu žáků. To má obří vliv na jejich motivaci – když jim učitelé dávají dobrou zpětnou vazbu a svou podporu. Takhle to funguje u nás, dokonce máme aplikaci, kde můžeme komunikovat s učiteli a ředitelem. Nedávno nám všem v parlamentu napsal ředitel zpětnou vazbu na dobrou práci.

Jak bys popsala a ohodnotila vaše učitele? Hodnotíte je nějak řízeně ve škole?

Rozhodně nemáme velmi špatné učitele. Jasně, každý má nějakou osobnost, každý má své metody, některé jsou lepší a některé horší. Nějakou chvíli také trvá zapojení do nového prostředí. Vím, že velmi živě sdílejí zkušenosti a rady mezi sebou a myslím, že komunikace a sdílení je mezi našimi učiteli na velmi dobré úrovni.

Na velkých školách, kde je učitelský sbor větší,  je to složitější, ale pořád si myslím, že se učitelé zajímají o své žáky a jsou vždy ochotní pomoci. Drtivá většina učitelů působí, že má ráda svoje povolání a jsou zde pro nás.

A v praxi to funguje jak? Mohla bys to konkretizovat?

V Tuusule máme na všech školách jednotný online formulář, ve kterém jako žáci hodnotíme, jak fungují různé věci a procesy na našich školách – včetně hodnocení učitelů. Také se s učiteli scházíme na pedagogické radě, ptáme se a diskutujeme. Takovou atmosféru budují i oni sami ve svých hodinách – je běžné dávat učiteli zpětnou vazbu a učitelé si o ní většinou sami říkají. Pro některé lidi je těžké sdělit své názory učiteli z očí do očí a tak je i online řešení dobrou cestou.

Zrovna nedávno nám učitelé poslali dotazník s tím, jaké věci nás na škole otravují a štvou, co se nám naopak líbí a co bychom ještě chtěli zlepšit na duchu školy. To mi přijde skvělé.

Spolupracujete nějak navzájem mezi školami, jako parlamenty?

To je jedna z věcí, kde máme ještě co dohánět. Ale na úrovni středních škol máme Unii středoškolských studentů, která organizuje akce pro parlamenty a sdílí různorodé informace na svém webu. Ta také pomáhá parlamentům po celé zemi.

Chtěla bys něco dodat? Vzkázat něco žákům, nebo i ředitelům škol v České republice?

Žákům bych chtěla říct, že jsme experti na naši vlastní motivaci a na to, jak se budeme cítit ve škole. Pokud máte možnost ovlivnit život na vaší škole, udělejte to! Pokud máte pocit, že by šly věci zlepšit, pak se pusťte do práce a jděte za svými cíli. A nejenom ve škole, všude! Říká se, že mladí lidé jsou budoucnost, ale už teď můžeme použít náš hlas a naše schopnosti pro ovlivnění přítomnosti.

Pro ředitele: Vaše práce je neuvěřitelně důležitá! Škola je místo, které zásadně ovlivní tolik aspektů života mladých lidí a v ideálním případě může zažehnout jiskru toho nejlepšího, co v nás je a co chceme v budoucnu dělat. Důvěra v žáky a naslouchání jejich potřebám nám dává vědomí, že nás hlas něco znamená. 

Přeji vám jenom to nejlepší!

Rozhovor vznikl pro Řízení školy.