Martina Kurowski, vedoucí předmětu Poradní kruh (council) do škol: „Učitel by si měl osvojit postoje podporující učení a budování komunity ve třídě…”

Na našich sociálních sítích postupně představujeme projekty 1. ročníku Otevřené výzvy. A taky jejich tvůrce, se kterými vám budeme přinášet rozhovory.

Druhou z nich je Martina Kurowski, vzdělavatelka na pedagogické fakultě v Brně. Jejím předmětem zavedeným v rámci Otevřené výzvy je Poradní kruh (council) do škol. Jde o způsob práce se skupinou založený na nehierarchických formách partnerské komunikace, který vede k aktivnímu naslouchání a upřímnému vyjadřování. Vyučující Eva a Martina v tomto projektu ukazují účastníkům techniky, které lze využít i ve školním prostředí a rozvíjí také dovedností jako je řešení konfliktů či skupinové rozhodování.

Jak byste sama sebe představila?

Jsem sociální pedagožka a realizátorka několika komunitních projektů. V rámci vědecko-výzkumné činnosti na Pedagogické fakultě MU se zabývám vzděláváním dětí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí, zavedením profese sociálního pedagoga do škol a problematikou diverzity ve školách. Baví mě cestování a propojování – témat i lidí –, proto vidím velký význam v důstojné komunikaci, kterou představuje práce praxe poradních kruhů.

Proč jste se rozhodla vytvořit předmět Poradní kruh (council) do škol? Jaká cesta k tomu vedla?

Praxi poradních kruhů (councilu) lze velmi smysluplně využít ve školním prostředí. Jde o specifickou praxi přispívající k řešení konfliktů či ke skupinovému rozhodování. Přináší účastníkům inspiraci, nové pohledy, zkušenosti, porozumění.

Na pedagogické fakultě mi podobný přístup chyběl a věřím, že prostřednictvím tohoto kurzu můžeme studenty učitelství podpořit v jejich budoucí práci s nejrůznějšími skupinami (od žáků přes kolegy až po rodiče).

Čím se podle vás váš předmět liší od ostatních, kterými studenti a studentky na fakultě procházejí? 

Kurz přináší studentům možnost získat nové zkušenosti s metodou práce, která je ve školách efektivní, protože pomáhá pedagogům vytvářet bezpečné prostředí. Díky councilu získávají příležitost budovat skutečně vzájemný vztah, zkušenost a prožitek skutečné komunity.

Kurz je založen zejména na sebezkušenosti formou samostatné práce se sebou, na interaktivitě, všímavosti. Upřednostňujeme reflexivní přístup, což přenáší i jistou spoluzodpovědnost za výuku na studenty – je hodně na nich, co si ze semináře odnesou. Pro každého to může být něco jiného. Dle dosavadní zpětné vazby se studenti s podobným přístupem ve výuce setkávají spíše méně. 

Na jaké potřeby budoucích učitelů a učitelek Poradní kruh (council) do škol reaguje?

V současnosti klade školní vzdělávání vysoké nároky na všechny aktéry výchovně-vzdělávacího systému. Učitelé potřebují pro efektivní práci dobré školní klima. Učitel by si tedy kromě učení svého předmětu měl osvojit postoje podporující učení (empatie, pozitivní přijetí, sebepojetí) i jednoduché nástroje pro rozvoj komunikačních dovedností svých i svých žáků. Jejich prostřednictvím může učitel kultivovat vztahy ve třídě, věnovat se prevenci či řešení rizikového chování, budovat komunitu školní třídy, která je součástí celé školy. Takovým nástrojem může být právě poradní kruh. 

Nehledě na to, že praxe poradních kruhů ideálně navazuje na nejnovější poznatky kognitivních věd, základní principy vycházející z konstruktivistického pojetí mohou budoucím i stávajícím učitelům*kám pomoci i při předávání akademického obsahu právě tím, že poradní kruhy staví zejména na naší vlastní zkušenosti. 

Co si z toho budoucí učitelé a učitelky odnesou? Co bude jinak, až váš předmět absolvují?

Chtěli bychom, aby absolvováním kurzu získali studenti*tky dostatečné sebevědomí k tomu praxi poradních kruhů zkoušet. Náš kurz je inspirací, nejde o trénink ani ucelený výcvik ukončený diplomem. Práce s poradními kruhy na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně je zejména o tom, že si je zkoušíme v nejrůznějších rolích, jako účastníci nebo facilitátoři. Na kurzu vyzkoušíme nejrůznější formy councilu, představíme možnosti využití v rozmanitých oblastech a skupinách.

Co jste se na tvorbě předmětu naučila? Je něco, co chcete dál dělat jinak, vylepšovat?

Naučila jsem se pracovat s další administrativou fakulty, zvát zahraniční hosty přes Erasmus+ a vyřizovat vše spojené s jejich pobytem, efektivnější komunikaci při prosazování svých cílů (= zařazení předmětu do povinně-volitelného kurikula budoucích učitelů*ek). Stále se učím naslouchat a sdílet od srdce, být spontánní a mluvit k věci ;-). Do konce projektu se nejspíš naučím, jak editovat knihu – metodickou příručku. 

Jaké máte zatím od studentů a studentek ohlasy? Jak na Vaše aktivity reagují kolegové?

Studenti jsou nadšení, zde pár jejich ohlasů: 

„Pociťuji, že se učím a posouvám dále zejména během diskusí (reflexe ve skupině i „v hlavě“). Během Councilu na sobě pozoruji zlepšení pozornosti a postupné zvyšování kontroly nad vlastními myšlenkami. Dále pak ještě při cestě domů reflektuji, co jsem v ten den na semináři prožila.“

„Kurz mi pomohl si uvědomit, jak důležité je nejen mluvit stručně a k věci, ale také mlčet a poslouchat. Velice zvláštní bylo si uvědomit, že ticho ve skupině není nežádoucí a že naopak může být i přínosem.“

„Kruh maže rozdíly, v kruhu jsou si všichni rovni. Kruh má pokaždé jinou atmosféru, záleží na skupině, ale i tématu. Můžeme v něm řešit cokoli. Existují různé formy, každá je vhodnější pro něco jiného. Každý v kruhu nese zodpovědnost sám za sebe. Pokud jsem spokojená s výsledkem svojí práce, neshledávám u sebe samotné chyby, bolí mě kritika od ostatních více, než když na vlastní práci najdu chyby já sama a zároveň mi je vytkne i druhý.“

„Oceňuji nadstandardní množství kvalitních vyučujících, videohovor z posledního semináře a možnost položit otázky, úkol council zrealizovat, výuku prožitkem, neformální prostředí, práci s kolektivem, vstřícnost, respekt, inkluzivní prostředí, vyučující v roli průvodce, pozvánky na mimoškolní Councily, zájem o zpětnou vazbu…“

Stalo se něco, co Vás v průběhu realizace překvapilo? Ať už mile nebo nemile. 🙂

Velmi problematická byla propagace předmětu a tím, že byl volitelný, bylo velmi obtížné “nalákat” slíbený počet zájemců. Následně jsem si uvědomila, že studenti*tky učitelství mají tak přeplněné kurikulum, že jim na volitelný kurz nezbývá prostor. Byli jsme tak nuceni upustit od původního záměru realizovat obě seminární skupiny v blocích po čtrnácti dnech. Místo toho jsme jednu seminární skupinu vyzkoušeli jako intenzivní víkendový kurz, který časovým možnostem studujících vyhovoval mnohem lépe. 

Z toho důvodu jsme ale mohli využít nižšího počtu externích lektorů a z rozpočtu jsme tak na personální náklady čerpali mnohem méně. Zbylé peníze chceme využít pro tvorbu metodické příručky. Změna v rozpočtu však vyžaduje mnohem více mého zapojení jiným způsobem než jsem původně očekávala, ale vzhledem k tomu, že jsem milovnice councilu, tak do toho rozhodně jdu. Těším se, až bude příručka hotová, pilotní verze kurzu za námi a až další akademický rok začneme se studenty pracovat v rámci povinně-volitelného kurzu Učíme (se) v kruhu, který právě implementujeme do všech akreditací učitelských programů (což je tedy taky tak trochu výzva). 

Dobře se rýsuje studijní návštěva kolegů v Lisabonu, kteří úspěšně zavádějí poradní kruhy do škol ve vyloučených lokalitách (květem 2022). 

Jaké máte s Poradním kruhem jako předmětem plány do budoucna? 

Ráda bych nadále zvala zahraniční facilitátory a trenéry. Líbilo by se mi realizovat i workshopy poradních kruhů pro učitele, v plánu mám i facilitaci rodičovských skupin v rámci akčního plánu pro integraci cizinců statutárního města Brna.