Jmenuji se Linda Pleskačová, studuji kombinaci anglického jazyka a pedagogiky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a jsem členkou Otevřena. Zimní semestr 2021 jsem strávila v Norsku na University of South-Eastern Norway, kam jsem měla možnost odcestovat díky programu Erasmus+.
Digitální zkoušky, organizace hodin a celková zkušenost s přístupem univerzity
Vysoká kvalita norských univerzit vede k tomu, že se stále více zahraničních studentů rozhoduje pro studium v Norsku. Tak tomu bylo i v mém případě a v srpnu 2021 jsem odjela na Erasmus do jihovýchodního Norska. Univerzitou jsem byla více než příjemně překvapena, i když pro mne byla odlišná forma studia výzvou. Bydlela jsem přímo v kampusu a mohla jsem se tak plně soustředit na učení. A jelikož jsem to do školy měla pár kroků a nemusela trávit hodiny na cestě, jak tomu bývá v Česku, zbyl mi čas i na cestování.
Na USN jsem měla zapsané tři předměty za celkem 30 kreditů. Výuka probíhala čtyři dny v týdnu a hodiny byly vedené jako přednášky spojené se semináři. Každý vyučující si nastaví na začátku semestru, jak chce mít hodiny organizované a minimálně každých 45 minut dává studentům alespoň desetiminutovou přestávku, jelikož je jejich prioritou, aby se byli studenti schopni soustředit během celého dne. Výhodou těchto bloků je, že student dostane informace uceleně, má čas se doptat přímo v hodině a zbývá čas na diskuze, které vyučující hojně využívali.
Zkoušky digitálně, anonymizovaně, ekologicky a bez podvádění
Veškeré písemné zkoušky na norské univerzitě, ať už psané ve škole nebo „doma“, tzv. home exams, jsou digitální a anonymizované. Zprvu může tento formát člověka vyděsit, ale v průběhu semestru si na nový systém velmi lehce zvykne. To, že jsou zkoušky digitální, mě zas tolik nepřekvapilo, ale to, že učitel neví, koho hodnotí, jsem zjistila až pár dní před zkouškami. Spolužáci, kteří na Erasmu už byli, mi vyprávěli, že Erasmus rozhodně není o učení, protože zahraniční škola vždy nechá tento typ studentů zkoušky udělat. Bylo dobře, že jsem během semestru na nic takového nespoléhala, protože tento pomyslný domeček z karet by se mohl velmi rychle rozpadnout, pokud bych zkouškám nevěnovala pozornost a čas.
Je běžné, že zkoušky trvají čtyři, pět nebo i šest hodin. Taková čísla mohou českého studenta odradit od přihlášení se do programu, ale škola se tímto rozhodně nesnaží studenty odrazovat – řekla bych, že to může mít spíše opačný efekt. Během jedné šestihodinové zkoušky se můj počítač rozhodl, že už dál psát nebudu, a já tak byla nucená pustit se do řešení tohoto problému – vše v rámci této zkoušky. Na zkoušce nám dozorovaly dvě externí vyučující, které jsme během semestru nikdy neviděli. Pokud měl student problém s technikou, jedna musela vždy zůstat a druhá jej doprovodila na oddělení technické podpory. Kdyby mělo zároveň problém více studentů, škola by to určitě nějak vyřešila – během studia jsem se nesetkala s žádným vážným zádrhelem a jistě by byli nápomocní i v této situaci. Domnívám se, že celkový čas na zkoušku škola stanovila tak, aby se mohli studenti v případě problému v klidu dostavit k technikům.
Co s sebou výhradně digitální zkoušky kromě enviromentální šetrnosti přináší? Efektivitu, ušetřený čas i finance a podchycení podvádění a plagiátorství díky okamžité možnosti kontroly textu. Tím, že je možné zkoušky anonymizovat, se podporuje rovné hodnocení – vyučující neví, koho známkují, tudíž jejich úsudek není ovlivněn jejich preferencemi nebo třeba tím, že jim je někdo nesympatický.
Přístupnost pro všechny a kvalitní zázemí
V Norsku v dnešní době dosahuje vyššího než středoškolského vzdělání téměř každý třetí člověk. Skupinou, která nejčastěji absolvuje vysokou školu, jsou potom ženy od 30 do 39 let. Studenti této věkové kategorie se běžně účastní i prezenčního studia. Během hodin tak mají mladší studenti možnost komunikovat s lidmi, kteří mají o studium opravdu zájem, jsou snaživí a do výuky chodí vždy připraveni a včas – na rozdíl od mých vrstevníků. Bylo hezké vidět, jak se navzájem podporujeme a věkový rozdíl není žádný problém, i když se jednalo třeba o padesátileté spolužačky a spolužáky.
Škola obecně působila velmi přátelsky, ochotně a profesionálně a všechno klapalo na jedničku. Všichni zaměstnanci mluvili anglicky a i prostor školy byl vymyšlen tak, aby se v něm dalo snadno a rychle orientovat. Měli jsme možnost učit se ve škole do pozdních večerních hodin – jak v semestru, tak během zkouškového, kdy knihovny ještě prodloužily otevírací dobu až do 23.00. Škola také nabízela mnoho výukových materiálů i papírnických pomůcek se slevou pro všechny bez ohledu na věk, formu studia nebo původ. Měla jsem pocit, že škola studentům vychází vstříc a ze všech problémů se vždy snaží najít východisko.