Veřejná výzva ministru školství ke schválení změn v přípravě učitelů

Společně jako 8 organizací a školských asociací jsme dnes zaslali ministru školství Mikuláši Bekovi následující výzvu, v níž jej žádáme, aby ministerstvo upravilo Rámcové požadavky a aby do nich zahrnulo uvedené čtyři body, jež jsou pro kvalitní provedení reformy přípravy učitelů klíčové.

Děti ve školách potřebují dobře připravené učitele a učitelky. Na fakultách, kde se vzdělávají, probíhá od roku 2021 celostátní reforma přípravy učitelů, která v říjnu 2023 vyústila ve schválení nového Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství. V něm je velmi dobře popsáno, co se mají budoucí učitelé na fakultách naučit. Aby mohlo studium dle nového Kompetenčního rámce probíhat, je zapotřebí podle něj též změnit Rámcové požadavky na učitelské studijní programy, jimiž se podoba učitelských studií řídí. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jejich odpovídající změnu připravilo, ovšem zatím ji neschválilo a znovu probíhají diskuze o tom, nakolik se mají požadavky měnit.

Do této diskuze jsme se rozhodli vstoupit. Společně z různých kontextů, jako studenti a studentky učitelství, jejich vzdělavatelé a vzdělavatelky, učitelé, učitelky, ředitelé a ředitelky škol, jakož i další odborníci a lidé angažovaní ve vzdělávání, považujeme za nutné, aby vzdělávání učitelů silněji směřovalo k rozvoji profesních učitelských kompetencí, jež jsou klíčové pro učení dětí a které nově stanoví Kompetenční rámec. Proto se obracíme na ministra školství s výzvou ke schválení změn Rámcových požadavků, a to přinejmenším v následujících bodech, které považujeme za zásadní:

1. Je třeba vyžadovat, aby učitelské studijní programy vycházely z Kompetenčního rámce. Potřebujeme, aby programy směřovaly k rozvoji všech 18 jeho kompetencí, aby do formativní práce s rámcem zapojovaly studenty a studentky a aby vyhodnocovaly naplnění kompetencí na konci jejich studia. Akreditační žádosti by měly doložit, jak bude toto všechno zajištěno.
2. Je třeba uvolnit dosavadní stropy jednotlivých složek učitelského studia. Potřebujeme, aby fakultám, které chtějí navyšovat množství praxí či pedagogicko-psychologické výuky, již nestála v cestě nynější maxima pro jednotlivé složky studia. Je na místě pro jednotlivé složky stanovit pouze minima a dát tak fakultám větší prostor pro inovace.
3. Je třeba specifikovat minimální množství a kvalitu praxe. Potřebujeme, aby všichni studenti a studentky učitelství během svého studia absolvovali alespoň cca 150–300 vyučovacích hodin přímé pedagogické praxe s žáky ve školách a aby alespoň polovinu tohoto času sami vedli výuku žáků. Měli by přitom vyzkoušet více škol, ovšem na jedné strávit alespoň cca 100–200 vyučovacích hodin v rámci klinického semestru či roku. Všechna praxe přitom musí být reflektovaná.
4. Je třeba vyžadovat, aby závěrečné zkoušky a práce mířily k připravenosti na učitelskou profesi. Potřebujeme, aby studenti a studentky směřovali nikoli k teoretickým zkouškám a obhajobám, nýbrž k prokazování svých kompetencí dle Kompetenčního rámce a k reflexi vlastní připravenosti na profesi s oporou o studijní portfolio, tvořené během celého studia.

Tyto požadavky nevyjadřují ideál, nýbrž kompromis a minimum, z něhož již není možné více slevit. Návrh aktualizace Rámcových požadavků, vzniklý na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, tyto požadavky obsahuje. Považujeme za nutné, aby ministerstvo od těchto záměrů neustoupilo a aby je schválilo coby nepodkročitelné požadavky kladené na učitelské studijní programy.

Vážený pane ministře, žádáme Vás, aby Vaše ministerstvo upravilo Rámcové požadavky a aby do nich zahrnulo uvedené čtyři body, jež jsou pro kvalitní provedení reformy přípravy učitelů klíčové.