Zjistit, co se kdo v hodině naučil, a jednou nohou vykročit do té další. Explicitní hodina,
díl třetí – závěr hodiny
Jdeme do finále: z naší explicitně vyučované hodiny zbývá nějakých pět, deset minut. A další na sebe v následujících dnech nenechá čekat. Proto bude stěžejním úkolem této fáze udělat si obrázek o tom, jak velká část dětí cíl hodiny splnila a kde jsou problémy u té části třídy, která ještě potřebuje další podporu.
To všechno se musí stát rychle. Jednak proto, že z hodiny nám zbývá posledních pár minut. A pak také z toho důvodu, že nechceme nad žákovskými pracemi strávit celý večer.
Exit ticket aneb o nečekané síle kroužkovacích otázek
Jednou z možností je použít diagnostickou otázku, kde žáci vybírají z nabídky (minimálně) tří, obvykle čtyř nebo pěti odpovědí. V literatuře a mezi učiteli se pro ni ujal název exit ticket. Klíčem k úspěchu této strategie bude následující:
Za prvé, otázka musí perfektně sedět k cíli hodiny a odrážet to zásadní, co by se během ní každý měl naučit. Za druhé, jednotlivé možnosti (a, b,c, …) musí reflektovat očekávané miskoncepce, tedy obvyklé chyby v postupech. Proto budou pro učitele mimořádně hodnotné právě chybné odpovědi.
Příklad exit ticketu z mé hodiny ve 4. třídě, kde se žáci poprvé seznamují se sčítáním zlomků s odlišným jmenovatelem:
Vypočti: 1/8 + 1/4 =
a) 2/12
b) 1/6
c) 3/16
d) 3/8
Vybere-li žák možnost a), znamená to, že sečetl jmenovatele a čitatele obou zlomků a nebyl schopen výsledek vykrátit na 1/6. Možnost b) ukazuje opět chybné sečtení jmenovatelů a čitatelů, nicméně spolu se správným vykrácením z 2/12 na 1/6. Možnost c) naznačuje, že dovedl najít nejmenšího společného jmenovatele, tedy převést 1/4 na 2/8, pak ale jmenovatele a čitatele obou zlomků sčítal. A konečně d) znamená, že našel nejmenšího společného jmenovatele a úspěšně zlomky, resp. jejich čitatele, sečetl.
Druhý příklad je z hodiny, kde se žáci učí rozpoznávat metafory:
Doplň metaforu:
Proud slz byl __________________, jež stékala po její tváři.
a) jako nekonečná řeka
b) nekonečná řeka
c) horská bystřina
d) jako horská bystřina
Správná možnost je b). Kdo zvolí a), nedokáže zatím rozeznat metaforu od přirovnání. Možnost c) poukazuje na nepochopení obrazného vyjádření – horská bystřina, narozdíl od nekonečné řeky, neasociuje proud slz. Poslední možnost d) kombinuje obě miskoncepce.
Ať učitel zvolí jakoukoliv možnost nebo kombinaci, zásadní je, aby po skončení hodiny disponoval solidním povědomím o tom, jak se komu v hodině dařilo. To jej bude navigovat, kam dál. Co a koho musí učit znovu, koho vezme na intervenci, na koho bude cílit které otázky v příští hodině.
„Raz, dva, tři – ukaž mi!“
Jak to celé zvládnout co nejrychleji a posbírat přitom relevantní data, která usnadní plánování další hodiny? Možností je hodně. Od složitějších – použít lepicí papírky (na které děti napíší odpověď a jméno a cestou ze třídy je nalepí na zeď, tabuli či katedru), nechat žáky hlasovat přes Kahoot, využít bílé tabulky (po vypršení časového limitu je děti na povel zvednou nad hlavu) – až po ty nejjednodušší, jako je hlasování na prstech zvednuté ruky (děti dostanou čas na vypracování odpovědi a pak ji na smluvený signál všechny naráz ukážou pomocí prstů – např. možnost a) = 1 prst, b) = 2 prsty atd.). Máte-li času nazbyt, je možné úkol společně vyhodnotit.
Exit ticket se nejlépe hodí pro získání informací o učení v takových hodinách, které nemají žádný písemný výstup. Pokud písemný výstup existuje (například ve formě pracovního listu, který žák vyplňoval předchozích pár minut samostatně – o tom v minulém díle), je možné místo exit ticketu zvolit jinou formu zakončení. Třeba onen písemný výstup projít a opravit spolu s dětmi (nechte je použít odlišnou barvu tužky).
Další možností je poukázat na nějakou častou chybu a společně ji opravit nebo naopak vyzdvihnout něčí mimořádný úspěch. Na tohle je skvělý vizualizér a i ti nejzasmušilejší žáci obvykle pookřejí, jakmile svou práci uvidí na tabuli.
Po hodině je i před hodinou
Ať už učitel zvolí jakoukoliv možnost nebo kombinaci výše uvedených strategií, zásadní je, aby po skončení hodiny disponoval solidním povědomím o tom, jak se v ní komu dařilo. To jej bude navigovat, kam dál: Co a koho musí učit znovu. Co dá do úvodního kvadrantu (o tom v prvním díle). Koho vezme na intervenci. A na koho bude cílit které otázky příště.
Němci tomu říkají „nach dem Spiel ist vor dem Spiel“. My to upravíme následovně: Po hodině je i před hodinou.
Přehled všech článků blogu Explicitní didaktika najdete zde.
Více o responzivní výuce a exit tickets se dozvíte v knize Responsive Teaching: Cognitive Science and Formative Assessment in Practice od Harryho Fletcher-Wooda. České vydání aktuálně připravuje Edukační laboratoř.